Ozvěna voleb

Když vstoupíte ve Zlonicích do hospody, ve které je 20 štamgastů, musíte počítat s tím, že 12 z nich je neslušných.

Když čekáte na autobusové zastávce u školy s dalšími 9 spoluobčany, měli byste vědět, že 6 z vás je neslušných.

Pokud jste v plné čekárně u doktora, je to už úplná hrůza, protože v té čekárně je alespoň 30 lidí a to znamená, že celých 18 z nich je neslušných. A tak bych mohla pokračovat dál, kdybych měla nesmyslnou logiku uskupení, které získalo 6 mandátů ve zlonickém zastupitelstvu (tj. 40%), a které si říká Šance pro slušné. Tuto svoji logiku, byť trochu zaobalenou, uvádí na svých webových stránkách. Cituji, i když nepřesně: „Děkujeme za vaše hlasy, zvítězila slušnost“. Oněch 6 hlasů v zastupitelstvu tedy reprezentuje ty slušné, kteří je volili, ostatní jsou neslušní. Ještě že jsem nevolila ve Zlonicích, protože bych toto uskupení volit nikdy nemohla a nevím o ničem, co by mne řadilo mezi neslušné. Nevím to ani já, ale neví to ani oněch 60% obyvatel Zlonic, kteří Šanci nevolili.

Nabízí se ještě jedna otázka: považují za slušné členy této skupiny i ostatní jejich spoluobčané ? Pokud hlásám do světa, že jsem ten slušný, není to něco divného? Neměli by to podle mých činů, práce, chování, jednání, vystupování o mně usoudit ti ostatní? Opravdu mezi členy oné Šance není nikdo, kdo se dopustil něčeho neetického, nějakého střetu zájmů, čili něčeho neslušného? A tak vy všichni z oněch 60%, kteří jste Šanci pro slušné nevolili, nezoufejte. Opravdu nejste neslušní. Ono totiž stále platí staré české přísloví o samochvále, která páchne.

Milena Kozumplíková